Kde získat finance?

Všechno něco stojí, kde na to stále brát? To si říká spousta rodičů. Peníze ale můžou být kolem nás, jen o nich nevíme, nebo se o ně řádně a včas nepřihlásíme. Každá zdravotní pojišťovna má pro své pojištěnce bonusové balíčky. Podívejte se na stránky Vaší zdravotní pojišťovny, prohrabte krabici s účtenkami a zažádejte si o čerpání bonusů. Níže naleznete příklad z možných bonusů pro dítě u jedné ze zdravotních pojišťoven (vrátí do rodinného rozpočtu až 4 000 Kč/rok).

 

 

 

 

 

 

Podívejte se na stránky Vaší pojišťovny a prověřte možnosti čerpání bonusů.

PojišťovnaKód pojišťovny
Česká průmyslová zdravotní pojišťovna205
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví207
Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna213
Vojenská zdravotní pojišťovna České republiky201
Všeobecná zdravotní pojišťovna111
Zaměstnanecká pojišťovna škoda209
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky211

Jak na výživné?

Dobrá příprava má vždy vliv na výsledek.  Na workshopu se zaměříme na princip stanovování výživného a vhodnou argumentaci jak u soudum, tak i v případě snahy o dohodu. Projdeme spolu nejčastější dokumenty sloužící jako důkazy pro vyměření výživného zaměstnanci i OSVČ (Přiznání k dani z příjmů fyzických osob, Potvrzení o příjmech, mzdový list, přehledy). Získané informace tak budete moci uplatnit nejen u sebe, ale můžete tak i zkontrolovat protistranu. Příjem lze totiž zkreslit hodně způsoby. Workshop umožní individuální přístup, i prostor pro Vaše dotazy.

Cena – 500 Kč

Počet míst – 6, pro workshop je třeba minimálně 4 přihlášených

Termíny:  – září 2018
Středa – 12.9.2018 – 11:30 – 13:30
Neděle – 23.9.2018 – 14:30 – 16:30
Čtvrtek – 27.9.2018 – 18:00 – 20:00

Přihlášení – Přihlásit na workshop se můžete na emailu veronika.mindlova@gmail.com.

Uveďte prosím své jméno, adresu a datum narození.
Platební instrukce – Na workshop je třeba se přihlásit (viz výše) a zároveň zaplatit účastnický poplatek
500 Kč na účet č. 1042376043/3030.

Jako variabilní symbol při platbě prosím uveďte své datum
narození ve formátu DDMMRRRR. Počet míst je omezený.

Nová kalkulačka výživného

dokážete si spočítat výši výživného? Soudy mají v tuto chvíli omezené nástroje ke stanovení výživného jako je doporučující tabulka, třetinová metoda a případně další. Ne vždy je však lze použít, anebo je stanovení výživného podle nich de facto proti dikci zákona. Protože pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Současně však má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Kdy toto hledisko předchází i hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

Zkuste si tedy Novou kalkulačku výživného, která vychází z legislativy, aktuální judikatury a reaguje i na současné potřeby, když dokáže zohlednit:

  1. podíl péče o dítě,
  2. náklady na dopravu rodičů s dítětem,
  3. náklady na bydlení i
  4. více vyživovacích povinností rodičů (oprávněného i povinného).

Výsledky výpočtu kalkulačky si dokonce můžete poslat sobě nebo komukoliv jinému na email, nebo vytisknout. Můžete ji použít jako podklad svého návrhu k jednání s druhým rodičem, k mediátorovi, či k soudu.

Rozumné je se domluvit. Tak hodně štěstí!

Za jakékoliv další návrhy na vylepšení uživatelského komfortu s touto kalkulačkou budeme velmi vděčni současně jako za její šíření.

 

Kalkulačku najde zde

https://vyzivne.com/kalkulacka

Výživné – návrh změn – HLASUJTE

Souhlasili byste s ukončením povinnosti platby výživného při dovršení zletilosti dítěte a ukončení středoškolského vzdělání? (dobrovolné výživné toto neovlivní)

 Jste pro snížení výživného na zletilé děti, kdy v současnosti je výživné navržené na 19 – 25 % čistého příjmu platícího rodiče?

Výživné na zletilé děti – přivítali byste tyto změny? ANKETA NA KONCI ČLÁNKU

Občanský zákoník stanovuje rodičům a dětem vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné tak nastupuje v případě, kdy se někdo z nich objektivně není schopen živit sám. Nejčastěji se s ním setkáváme u malých dětí a dětí, které jsou školou povinné. Zákon stanovuje, že děti mají právo na stejnou životní úroveň, jako mají jejich rodiče. Na druhou stranu má dítě ze zákona povinnost zajistit svým rodičům slušnou výživu (ne stejnou životní úroveň), jakou má dítě.

Pokud jsou rodiče dítěte rozvedení, platí v případě péče jednoho rodiče výživné na dítě druhému rodiči ten, který s dítětem nežije trvale v jedné domácnosti. V případě střídavé péče platí rodiče výživné na dítě druhému rodiči za čas, kdy je dítě u druhého rodiče. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, platí rodič výživné přímo dítěti, a to do doby, než je zletilé dítě schopno se živit samo. Pokud tedy máte studenta, který Vás o výsledcích studia ani o výši svého přivýdělku neinformuje, může být ukončení platby výživného pro rodiče problém.

Výživné zletilým dětem je v rámci doporučené tabulky Ministerstva spravedlnosti poměrně vysoké. Takovéhoto zabezpečení se obvykle zletilý nechtějí jen tak vzdávat a své ekonomické aktivity podle toho i plánují.

Tabulka: Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti

Hlasování ukončeno

Překročením zletilosti tak dítě spadne do poslední páté kategorie výživného s nejvyšším procentuálním rozmezím 19 – 25 % z čistého příjmu. Alimenty však můžou být s přihlédnutím k majetku rodiče i vyšší než matematická čtvrtina čistého měsíčního disponibilního příjmu platícího rodiče. Údaje o tom, jestli čtvrtinu měsíčního příjmu od svých rodičů (nebo alespoň od jednoho z nich) jako kapesné dostanou i děti z nerozvedených rodin nejsou.

Obecně problematiku vyměřování výživného a ukončování vyživovací povinnosti u zletilých dětí vede v praxi ke spoustě konfliktů. Z toho důvodu bych navrhovala následující:

1) Výživné pro zletilé dítě stanovovat nikoliv podle kritérií pro nezletilé děti, ale shodně pro povinnost dítěte vůči rodiči, tj. zajištěním slušné výživy dle § 915 odst. 2 občanského zákoníku. Tímto by se tak mohla zajistit lepší rovnováha výživy mezi rodiči a dětmi.

2) Vyměřování výživného oběma rodičům. Toto by omezilo nadužívání vyživovací povinnosti zletilými dětmi, kdy děti z rozpadlých rodin mají prakticky odlišné postavení než děti z úplných rodin v rámci příspěvku při studiu formou výživného (19 – 25 % čistého příjmu rodiče vs. možný dobrovolný příspěvek rodičů z úplných rodin). Automatické prodloužení stanoveného výživného nezletilému dítěti je tak v některých případech zdrojem často až nemorálních nároků dítěte nebo dětí vůči povinnému rodiči. Zletilé dítě by uplatnilo svůj nárok na výživné vůči oběma svým rodičům dohodou nebo při neúspěchu návrhem na soud.

3) Oznamovací povinnost zletilého. Současný stav totiž vede k důkazní nouzi povinného rodiče pro ukončení vyživovací povinnosti. Povinnému rodiči (nejen v případech nekontaktování rodiče dítětem) nejsou bez vyžádání soudu mnohdy informace o příjmu zletilého dítěte či trvání jeho studia dostupné. Dítě v tuto chvíli nemá informační povinnost vůči povinnému rodiči a z utajení rozhodných skutečností nehrozí oprávněnému zletilému dítěti žádný postih. K tomu se váže i náhrada nákladů řízení, kdy je některé soudy zletilému dítěti při neúspěšném návrhu povinného přiznávají, ačkoliv povinný neměl šanci předem zjistit, zda jeho návrh na ukončení vyživovací povinnosti je, nebo není důvodný.

Povinnost výživného v ČR je jedna z nejdelších v Evropě. Zletilostí 18 let je osoba považována jako plně svéprávná. Vedle konzumace alkoholu, cigaret, si může brát půjčky, podnikat, vykonávat živnost, podepisovat smlouvy, ženit se a vdávat atd. Zletilé dítě, na rozdíl od malých a nezletilých, má možnost přivýdělku. Zaměstnat lze dle zákoníku práce osobu starší 15 let, která dokončila povinnou školní docházku (základní školu). Dále může zletilý podnikat nebo vykonávat živnost na základě živnostenského oprávnění. Jako student pak má zletilý slevy a zvýhodnění v odvodech pojistného.

Neplacení a neochota platit výživné není jen na straně platícího rodiče. V případě vystěhování se zletilého ze společné domácnosti rodiče a žádost o výživné i od něj, se s neplacením a neochotou platit setkáváme i u tohoto rodiče.

Vysoká platba výživného nemusí být pozitivní. V budoucnu totiž může přinést oprávněnému zletilému dítěti povinnost platit výživné na rodiče, který si tak nemohl dostatečně našetřit na stáří. Vyživovací povinnost rodičů a dětí je přeci vzájemná. Pokud nejsou vztahy rodičů a dítěte dlouhodobě budovány, dochází k vzájemným konfliktům, naschválům a není ochota k ústupkům a kompromisům.

Výživné na zletilé dítě podle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti bych navrhovala v rámci procentuálního rozmezí 19 – 25 % čistého příjmu snížit, stanovovat výživné na zletilého oběma rodičům a zletilému dítěti dát povinnost informovat rodiče o ukončení či přerušení studia, stejně jako o schopnosti se sám živit. Snížení platby výživného, povinných alimentů neznamená, že rodiče nemohou nad rámec přispívat zletilému dobrovolně. V tomto případě to však již bude o vzájemném vztahu a reálných možnostech rodiče dítěti platit. Nepůjde jen o povinnost, která se pak těžko upravuje směrem dolů.

Hlasování ukončeno

Alimenty, Řepka, Erbová, dlužné výživné a výživné na děti povinného Řepky

Neplacení výživného je poměrně častý problém spousty rozvedených a rozešlých rodičů. Hlavní úskalí však shledávám v systému stanovování výživného. Jak to funguje si můžeme ukázat na aktuální mediální kauze fotbalisty Tomáše Řepky. Pokud vycházíme z veřejně dostupných informací, tak:

  1. Řepka neplatí soudem stanovené výživné 15 000 Kč na syna Markuse, kterého má s Vlaďkou Erbovou,
  2. Řepka platí výživné na děti z prvního manželství, (soudně) stanové ve výši 50 000 Kč,
  3. Řepka dostal od soudu trest za neplacení výživného na syna Markuse ve výši 180 hod. veřejných prací a povinnost úhrady dlužného výživného a úroky z prodlení na výživném.

Na výživné na 3 děti tedy má Řepka platit celkem 65 000 Kč. To není rozhodně málo. Pokud bychom vycházeli z doporučení platit na výživném 20 – 30 % čistého příjmu, které některé soudy zastávají a ve svých rozsudcích uvádí, pak by se čistý měsíční příjem Řepky mohl pohybovat mezi 325 000 Kč – 217 000 Kč.

Pokud bychom využili k výpočtu výživného doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti, pak bychom výživné stanovovali v „nejhorším“ případě na 19 % + 16 % + 13 % = 48 % čistého měsíčního příjmu. Dopočtem bychom se dostali na možnou částku čistého příjmu Tomáše Řepky 135 000 Kč měsíčně. Další možný způsob využití doporučující tabulky je výpočet přes nejvyšší procento nejstaršího dítěte. Výživné by tak v součtu vycházelo na 25 % čistého příjmu na všechny děti. Čistý příjem otce by pak vycházel na 260 000 Kč měsíčně. Nejčastěji se však využívá oddělené stanovení kombinací, tj. výživné pro starší děti odpovídá 25 %, tj. čistý příjem Řepky vychází na 200 000 Kč měsíčně a výživné na Markuse odpovídá 15 %, tj. čistý příjem Řepky vychází pro Markuse již jen na 100 000 Kč měsíčně. Děti jednoho rodiče mají prostřednictvím výživného přisouzenou jinou životní úroveň. Současně doporučující tabulky nezohledňují náklady na péči otce (styk), náklady na dopravu dětí mezi matkami, náklady na aktivity v čase otce a ani náklady otce k dlouhodobému dosažení, zajištění a udržení příjmu mezi 135 000 Kč – 325 000 Kč měsíčně.

Dále je nutno připomenout, že v příjmu Tomáše Řepky je třeba při výpočtu výživného zohlednit případně příjem i jeho přítelkyně Kateřiny Kristelové, pokud spolu tvoří společnou domácnost a dále zohlednit majetek Tomáše. Není to však jen otec, který má plnit vyživovací povinnost, ale i matky mají přispívat a plnit vyživovací povinnost ke svým dětem. Pro stanovení výživného by tak měl být podstatný i příjem jak Vlaďky Erbové, tak bývalé manželky Tomáše, případně jejich partnerů, pokud spolu sdílí spolčenou domácnost, stejně jako jejich majetek.

Společnost se mění. Stále častěji je patrný stav, kdy rodič má postupně děti s více partnery. Je tedy na soudech, aby dostatečně zohlednily ve výživném stejnou životní úroveň rodičů a dětí. Výživné na Markuse by tak automaticky mohlo otvírat i soudní řízení na další dvě děti Řepky a všem třem dětem srovnat jejich životní úroveň s Tomášem a jejich matkami. Vlaďka Erbová tak doplácí na stav, kdy jsou děti jednoho rodiče chráněny různě. Pokud by s Tomášem Řepkou zůstala ve vztahu a oběma by vypadl příjem, neměl by Markus a jeho rodiče podle současné legislativy nárok ani na žádnou dávku sociální pomoci, na rozdíl od jeho polorodných sourozenců Veroniky a Tomasse. Tento stav se snaží řešit nově vznikající pracovní skupina se zástupci jak z Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva práce a sociálních věcí, tak i z řad soudců a dalších odborníků.

https://www.expres.cz/vladka-erbova-tomas-repka-soud-alimenty-f00-/celebrity.aspx?c=A180510_135358_dx-celebrity_krio

http://www.ahaonline.cz/galerie/zhave-drby/63025/tomas-repka-spor-s-dcerou-neurovnal-veronika-se-s-tatou-odmitla-sejit?foto=0

http://portal.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?o=23&j=33&k=6223&d=315516

 

Přivýdělek na rodičovské

Pokud Vám vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství, tak po jejím vyčerpání následuje rodičovský příspěvek, jako sociální dávka pobíraná od úřadu práce (vyplácí odbor státní sociální podpory). Pokud Vám ale nárok na peněžitou pomoc v mateřství nevznikl, nastupuje rodičovský příspěvek ihned po porodu.

Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč, respektive 330 000 Kč pro dvojčata a vícerčata, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.

Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem nebo převzetím dítěte podle zákona o nemocenském pojištění. Jestliže lze alespoň jednomu z rodičů v rodině stanovit k datu narození nejmladšího dítěte v rodině 70 % 30-násobku denního vyměřovacího základu v částce převyšující 7 600 Kč, může rodič volit měsíční výši čerpání rodičovského příspěvku až do této výše.

Kalkulačka rodičovské www.penize.cz/kalkulacky/rodicovsky-prispevek#rodicovska2018

Rodičovská pro otce nebo matku?

Rodičovskou dovolenou může čerpat jak matka, tak otec. Záleží, jak se rodiče rozhodnou.

Přivýdělek na rodičovské

Na rodičovské si lze přivydělat co do výše neomezeně. Aby však nárok na rodičovskou nezanikl, je třeba splnit podmínku osobní celodenní péče. Ta se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:

  • dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,
  • dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,
  • zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,
  • dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jsou oba jeho rodiče nebo osamělý rodič osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV,
  • rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje.

více § 31 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře

portal.mpsv.cz/soc/ssp/obcane/rodicovsky_prisp

www.cssz.cz/cz/casopis-narodni-pojisteni/archiv-vydanych-cisel/clanky/2014-10-rodicovsky-prispevek.htm

Otec na mateřské nebo na otcovské?

Peněžitá pomoc v mateřství (dále jen „PPM“) není záležitostí jenom žen. I otec může být na mateřské. Na rozdíl od matky ji ale čerpá jen 22 týdnů. Matka má na víc možnost nastoupit na mateřskou už 8 týdnů před stanoveným datem porodu.

Proč by měl být otec na mateřské? Prostě to tak rodiče chtějí. Současně jistou roli může hrát i ekonomická motivace, vyšší peněžité dávky, nutnost pokračování v ekonomické činnosti matky nebo naopak start ekonomické činnosti otce.  Více k možnosti přivýdělku na rodičovské zde (příspěvek – Přivýdělek na mateřské)

Výpočet peněžité dávky v mateřství pro zaměstnance a OSVČ

www.penize.cz/kalkulacky/materska#materska

www.penize.cz/kalkulacky/materska-osvc

Dávka otcovské poporodní péče (otcovská)

Jedná se vedle mateřské o další dávku z nemocenského pojištění. Tuto novinku lze čerpat od 1.2.2018.  Zde se však jedná čistě o mužskou dávku. Má totiž na ni nárok otec dítěte, který o dítě pečuje. Za otce dítěte je pro účely této dávky považován ten, kdo je v matrice zapsán jako otec.

Nástup na otcovskou lze jen v období 6 týdnů ode dne narození dítěte. Doba výplaty dávky činí u otcovské maximálně 1 týden bez možnosti přerušení a začíná běžet dnem nástupu na otcovskou.

Na rozdíl od mateřské u otcovské neplyne ochranná lhůta. Nárok na otcovskou proto nevznikne, jestliže k nástupu na otcovskou dojde po zániku nemocenského pojištění.

Pro volno při narození potomka mohou otcové, nejen zaměstnaní, ale i OSVČ, využít namísto klasické dovolené otcovskou rodičovskou dovolenou.

Výpočet peněžité otcovské dávky pro zaměstnance a OSVČ

Dávka náleží maximálně na dobu 7 dnů a vypočítává se obdobně jako nárok na peněžitou pomoc v mateřství, která ale náleží maximálně na 196 dnů, respektive 259 dnů u vícerčat:

www.penize.cz/kalkulacky/otcovska-poporodni-pece#otcovska

OSVČ není na rozdíl od zaměstnance automaticky účasten nemocenského pojištění. Může se však k němu dobrovolně přihlásit. Dle kalkulačky mateřské za troje měsíční pojistné dostane otec sedm denních dávek, výše měsíčního pojistného a denní dávky je přitom prakticky totožná.

www.penize.cz/kalkulacky/materska-osvc

Přivýdělek na mateřské

Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská nebo PPM) je dávkou z nemocenského pojištění. Doba pobírání dávky je maximálně 28 týdnů, respektive 37 týdnů od nástupu na PPM při vícečetném porodu. Přestože však nárok na mateřskou nevzniká automaticky, má na ni nárok nejen zaměstnanec, ale i OSVČ, oba za splnění zákonných podmínek (více na www.cssz.cz).

Současně na mateřské nemusí být jen matka. Na mateřskou má rovněž nárok pojištěnec, který pečuje o dítě a je otcem dítěte nebo manželem ženy, jež dítě porodila. PPM však může být muži poskytována nejdéle po dobu 22 týdnů. Matka má na víc možnost nastoupit na mateřskou 6-8 týdnů před stanoveným datem porodem.

Výpočet peněžité dávky v mateřství pro zaměstnance a OSVČ

www.penize.cz/kalkulacky/materska#materska

www.penize.cz/kalkulacky/materska-osvc

Přivýdělek

Lze si u mateřské přivydělat a současně o ni nepřijít? ANO! Dokonce si můžete přivydělat neomezeně. Je zde ale podmínka, nesmí se jednat o práci pro zaměstnavatele na pozici, ze které Vám je peněžitá pomoc v mateřství vyplácena, případně vykonávat činnost OSVČ, pokud je PPM vyplácena na základě výkonu samostatné činnosti.

Více § 16 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

Více na ČSSZ.

Rodičovský plán

Čas a rychlost rozhodnutí o tom, jak se rodiče podělí o rodičovskou odpovědnost za společného potomka po jejich rozchodu, je zcela zásadní. Ráda bych upozornila a vyzdvihla přístup v Novém Jičíně, tzv. Cochem, který nečeká, až se konflikt vyostří nebo naopak po několika letech vyčerpá, a rodiče dovede k dohodě během několika týdnů. I když tento rychlý přístup nemusí být vždy pro rodiče ideální (např. emocionální stránka, kdy rozchod je ještě pro oba příliš čerstvý), ve výsledku a s odstupem času bývá shledán přínosným. Spor sice může být intenzivní, ale netrvá roky. Rodiče nežijí příliš dlouho v nejistotě. Rozhodnutím ve věci se původní konflikt vyčerpá a oba mohou začít znovu. Dlouholetý konflikt vyčerpá nejen úspory, ale i ekonomický potenciál rodiče. Rychlé jednání tak zajistí, že většina finančních prostředků zůstává v domácnostech.

Nevíte, co všechno se v rámci přerozdělení péče a výživy o potomka řeší. Inspirujte se v rodičovském plánu ke stažení zde

Pokud se inspirujete, sestavte si pro Vás vhodný rodičovský plán a navrhněte to i druhému rodiči. Výsledky můžete projít společně, nebo si k hledání průchozích řešení nechat pomoci odborníkem.

Pokud byste si vybrali mne, ráda vám s tímto pomohu.

Výživné a vhodný druh péče

Přes 400 tisíc dětí v Česku žije v neúplných rodinách a cca 90 % z nich ve výlučné péči jednoho rodiče. Tím bývá zpravidla matka. Společnost se však mění, stejně jako se mění například přístup rodičů k péči a výchově, k čerpání rodičovské dovolené, otcovské dovolené, výdělečným možnostem i k dalšímu partnerskému či manželskému soužití.

Dítě neoddiskutovatelně potřebuje v ranném věku primárně matku.  Od určitého věku však pro svůj zdravý vývoj potřebuje oba rodiče. Zejména dříve, ale setkáme se s tím i dnes, je pro ženy stigma, pokud nezískají dítě do své péče. Podíl péče otců o potomky však dlouhodobě narůstá. Stav, kdy se starala především matka a otec zajišťoval příjem rodiny již není pravidlem, stejně jako vyšší příjem mužů. Mnohdy je to naopak právě žena, která má vyšší příjmy než její partner. Dítě od 3 let navštěvuje mateřskou školku. Mateřské školky by se měly v budoucnu připravovat dokonce i na dvouleté děti. Rodič může vyčerpat rodičovský příspěvek již během 1 roku a nastoupit zpět do zaměstnání, případně může být ekonomicky aktivní i během mateřské a rodičovské. Za splnění určitých taxativně daných podmínek si můžete vydělat nominálně jakýkoliv příjem a o mateřskou ani rodičovskou nepřijdete. Vše je tedy na rodičích. Na obou rodičích. O děti se již nestarají výhradně matky, ale i chůvy a soukromá předškolní zařízení, prarodiče atd. Podíl péče při výlučné péči tak neleží jen na jednom rodiči. Nemělo by proto být bráno jako prohra, když dítě nebude svěřeno do výhradní péče jednoho z nich, pokud se na tomto spolu nedohodou. Protože stejně o všem podstatném souvisejícím s dítětem by měli rozhodovat oba rodiče.

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. stanovuje v § 907 odst. 1 následující: Soud může svěřit dítě do péče jednoho z rodičů, nebo do střídavé péče, nebo do společné péče; soud může dítě svěřit i do péče jiné osoby než rodiče, je-li to potřebné v zájmu dítěte. Má-li být dítě svěřeno do společné péče, je třeba, aby s tím rodiče souhlasili.

Toto pořadí (1.výlučná péče jednoho rodiče, 2.střídavá péče, 3. společná péče) je podpořeno i statistikou, kdy soudy svěřují nejčastěji děti do výlučné péče jednoho rodiče, přičemž druhému rodiči dávají i velmi široké právo styku, které je srovnatelné s péčí prvního rodiče v poměru tráveného času.

Pavlína Musilová z Wüstenrotu pro deník Právo 28. dubna 2018 uvádí: „Podle našeho průzkumu ženy-matky nebývají na takový krok (pozn. na návrh pro svěření dítěte do střídavé péče) připravené. Ke střídavé péči by se klonila jen třetina z nich, a pouze každá sedmá žena by o ni rozhodně měla zájem. Na druhou stranu by rozhodně proti střídavé péči byla třetina oslovených žen.  Z pohledu otců jde naopak o žádané řešení a uvítalo by ho až 70 procent z nich, přičemž vysloveně pro by byl každý druhý oslovený.“

V tuto chvíli se stále jako jednou z hlavních motivací mužů ke střídavé péči uvádí neochota platit výživné (alimenty). V praxi se však setkávám i s opačným problémem. Úspěšné matky mají srovnatelně nebo i násobně vyšší příjmy a střídavou péčí by musely výživné otcům doplácet. Dále se setkávám s argumenty, že při aktuálním nastavení výpočtu výživného, se při výměře výživného oběma rodiče obávají toho, že jim mandatorní náklady nebudou uznány a oni budou muset kompletně přehodnotit své investice, hypotéky, výdaje i způsob trávení volného času. S tím souvisí i následné kroky vedoucí a priori k blokaci potenciálního nastavení střídavé péče. Přestože by například druhý rodič zajišťoval péči o potomka osobně, nebo pomocí prarodočů, je dítě raději umístěno do soukromé školky, případně hlídáno chůvou. Náklady se následně promítnou do výše výživného.

Dlouhodobě tak lze v opatrovnictví nalézt až extrémně vyhrocené konflikty rodičů o dítě, které představují boj o moc i o majetek. Ten, kdo získá dítě, získá vše. Pokud je situace konfliktní, soud mnohdy vyčkává. Spor tak nevyřeší soud, ale právě čas. Výsledkem ale může být situace, kdy se rodiče finančně i psychicky vyčerpají, dítě si nepředávají a výživné nehradí. Dochází k zacyklení.

Motivace obou rodičů starat se a pečovat o společného potomka je dle mého názoru nejlepší cesta, s výhodami pro všechny zúčastněné (matka, otec, dítě). Stanovit povinnosti péče i výživy oběma rodičům však v tuto chvíli v právní hantýrce může jen režim „střídavé péče“. Nikde ale není psáno, že nemusí být po týdnu nebo po 14 dnech. Může být i v tom „klasickém“ rozsahu např. víkend jednou za 14 dnů a ½ prázdnin! A výsledek? oba rodiče budou mít motivaci domluvit se na výživném a přímých úhradách za dítě, oběma by totiž bylo vyměřeno stejným způsobem. Vzdálenosti rodičů omezí extrém. Na dopravě dítěte mezi nimi se totiž zpravidla budou podílet oba. Další výhodou může být, že oba rodiče si současně budou moci lépe plánovat svůj program. Zatímco totiž „styk“ v režimu výlučné péče rodiče proběhnout nemusel, zde platí povinnost převzetí/neodevzdání, nedomluví-li se jinak. Takže by se nemělo stávat, že program jednoho padne, protože druhý rodič dítě / děti nevyzvedl nebo nepředal.