Výživné – návrh změn – HLASUJTE

Souhlasili byste s ukončením povinnosti platby výživného při dovršení zletilosti dítěte a ukončení středoškolského vzdělání? (dobrovolné výživné toto neovlivní)

 Jste pro snížení výživného na zletilé děti, kdy v současnosti je výživné navržené na 19 – 25 % čistého příjmu platícího rodiče?

Výživné na zletilé děti – přivítali byste tyto změny? ANKETA NA KONCI ČLÁNKU

Občanský zákoník stanovuje rodičům a dětem vzájemnou vyživovací povinnost. Výživné tak nastupuje v případě, kdy se někdo z nich objektivně není schopen živit sám. Nejčastěji se s ním setkáváme u malých dětí a dětí, které jsou školou povinné. Zákon stanovuje, že děti mají právo na stejnou životní úroveň, jako mají jejich rodiče. Na druhou stranu má dítě ze zákona povinnost zajistit svým rodičům slušnou výživu (ne stejnou životní úroveň), jakou má dítě.

Pokud jsou rodiče dítěte rozvedení, platí v případě péče jednoho rodiče výživné na dítě druhému rodiči ten, který s dítětem nežije trvale v jedné domácnosti. V případě střídavé péče platí rodiče výživné na dítě druhému rodiči za čas, kdy je dítě u druhého rodiče. Jakmile dítě dosáhne zletilosti, platí rodič výživné přímo dítěti, a to do doby, než je zletilé dítě schopno se živit samo. Pokud tedy máte studenta, který Vás o výsledcích studia ani o výši svého přivýdělku neinformuje, může být ukončení platby výživného pro rodiče problém.

Výživné zletilým dětem je v rámci doporučené tabulky Ministerstva spravedlnosti poměrně vysoké. Takovéhoto zabezpečení se obvykle zletilý nechtějí jen tak vzdávat a své ekonomické aktivity podle toho i plánují.

Tabulka: Doporučená výchozí rozmezí pro stanovení výše výživného za účelem sjednocení rozhodovací praxe soudů v otázkách výživného na nezaopatřené děti

Hlasování ukončeno

Překročením zletilosti tak dítě spadne do poslední páté kategorie výživného s nejvyšším procentuálním rozmezím 19 – 25 % z čistého příjmu. Alimenty však můžou být s přihlédnutím k majetku rodiče i vyšší než matematická čtvrtina čistého měsíčního disponibilního příjmu platícího rodiče. Údaje o tom, jestli čtvrtinu měsíčního příjmu od svých rodičů (nebo alespoň od jednoho z nich) jako kapesné dostanou i děti z nerozvedených rodin nejsou.

Obecně problematiku vyměřování výživného a ukončování vyživovací povinnosti u zletilých dětí vede v praxi ke spoustě konfliktů. Z toho důvodu bych navrhovala následující:

1) Výživné pro zletilé dítě stanovovat nikoliv podle kritérií pro nezletilé děti, ale shodně pro povinnost dítěte vůči rodiči, tj. zajištěním slušné výživy dle § 915 odst. 2 občanského zákoníku. Tímto by se tak mohla zajistit lepší rovnováha výživy mezi rodiči a dětmi.

2) Vyměřování výživného oběma rodičům. Toto by omezilo nadužívání vyživovací povinnosti zletilými dětmi, kdy děti z rozpadlých rodin mají prakticky odlišné postavení než děti z úplných rodin v rámci příspěvku při studiu formou výživného (19 – 25 % čistého příjmu rodiče vs. možný dobrovolný příspěvek rodičů z úplných rodin). Automatické prodloužení stanoveného výživného nezletilému dítěti je tak v některých případech zdrojem často až nemorálních nároků dítěte nebo dětí vůči povinnému rodiči. Zletilé dítě by uplatnilo svůj nárok na výživné vůči oběma svým rodičům dohodou nebo při neúspěchu návrhem na soud.

3) Oznamovací povinnost zletilého. Současný stav totiž vede k důkazní nouzi povinného rodiče pro ukončení vyživovací povinnosti. Povinnému rodiči (nejen v případech nekontaktování rodiče dítětem) nejsou bez vyžádání soudu mnohdy informace o příjmu zletilého dítěte či trvání jeho studia dostupné. Dítě v tuto chvíli nemá informační povinnost vůči povinnému rodiči a z utajení rozhodných skutečností nehrozí oprávněnému zletilému dítěti žádný postih. K tomu se váže i náhrada nákladů řízení, kdy je některé soudy zletilému dítěti při neúspěšném návrhu povinného přiznávají, ačkoliv povinný neměl šanci předem zjistit, zda jeho návrh na ukončení vyživovací povinnosti je, nebo není důvodný.

Povinnost výživného v ČR je jedna z nejdelších v Evropě. Zletilostí 18 let je osoba považována jako plně svéprávná. Vedle konzumace alkoholu, cigaret, si může brát půjčky, podnikat, vykonávat živnost, podepisovat smlouvy, ženit se a vdávat atd. Zletilé dítě, na rozdíl od malých a nezletilých, má možnost přivýdělku. Zaměstnat lze dle zákoníku práce osobu starší 15 let, která dokončila povinnou školní docházku (základní školu). Dále může zletilý podnikat nebo vykonávat živnost na základě živnostenského oprávnění. Jako student pak má zletilý slevy a zvýhodnění v odvodech pojistného.

Neplacení a neochota platit výživné není jen na straně platícího rodiče. V případě vystěhování se zletilého ze společné domácnosti rodiče a žádost o výživné i od něj, se s neplacením a neochotou platit setkáváme i u tohoto rodiče.

Vysoká platba výživného nemusí být pozitivní. V budoucnu totiž může přinést oprávněnému zletilému dítěti povinnost platit výživné na rodiče, který si tak nemohl dostatečně našetřit na stáří. Vyživovací povinnost rodičů a dětí je přeci vzájemná. Pokud nejsou vztahy rodičů a dítěte dlouhodobě budovány, dochází k vzájemným konfliktům, naschválům a není ochota k ústupkům a kompromisům.

Výživné na zletilé dítě podle doporučující tabulky Ministerstva spravedlnosti bych navrhovala v rámci procentuálního rozmezí 19 – 25 % čistého příjmu snížit, stanovovat výživné na zletilého oběma rodičům a zletilému dítěti dát povinnost informovat rodiče o ukončení či přerušení studia, stejně jako o schopnosti se sám živit. Snížení platby výživného, povinných alimentů neznamená, že rodiče nemohou nad rámec přispívat zletilému dobrovolně. V tomto případě to však již bude o vzájemném vztahu a reálných možnostech rodiče dítěti platit. Nepůjde jen o povinnost, která se pak těžko upravuje směrem dolů.

Hlasování ukončeno

5 thoughts on “Výživné – návrh změn – HLASUJTE

  1. Konečně racionální, logická, správná a potřebná úvaha nad výživným pro zletilé “děti”.
    Děkuji autorce (autorům).

  2. Uvedomujete si ze takovy navrh by vedl ke snizeni pristupu k vysokoskolskemu vzdelani pro deti kratkozrakych, hloupych atp. rodicu?
    Mel jsem kamaradku, ktera chtela jit studovat medicinu, ale rodice byly rozvedeni a jeji matka, s kterou zila se studiem rozhodne nesouhlasila, otec alkoholik. Musela si vysoudit vyzivne po obouch a jeste k tomu prilezitostne pracovat aby mojla skolu dokoncit, nakonec sla na zubarinu a dokoncila s cervenym diplomem. Pro takove lidi by tohle bylo proste odepreni pristupu ke vzdelani.
    Naopak urcita zmena vypoctu by rozhodne prospela, nekde snizeni, nekde zvyseni, ale soucasna praxe je nevyhovujici. Vypocet by mel vest k te stejne zivotni urovni coz by logicky melo byt spis 33% prijmu kazdeho rodice. 50% v pripade jen jednoho rodice.

  3. Otázky, jak jsou položeny, nemají řádnou vypovídací hodnotu, chtělo by to více otázek, které by rozlišovaly jednotlivé situace.

  4. Zákon o zvláštních řízeních soudních platný od 1.1.2014 taxativně vymezuje výživu a výživné pro NEZLETILÉ dítě jako předmět řízní nesporného. Naopak, výživné mezi zletilými osobami nelze přiznat jinak, než jako výsledek řízení sporného. Eo ipso, rozsudek vzešlý z nesporného řízení nemůže být titulem pro přiznání výživného mezi zletilými osobami… To samozřejmě nijak nesouvisí vyživovací povinností. Ta trvá, ale pokud zletilé dítě není spokojeno s dobrovolným plněním rodiče, musí to dát k soudu v rámci sporného řízení…

  5. Z důvodové zprávy k zákonu 293/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních: Hlava V. návrhu zákona upravuje řízení ve věcech rodinněprávních. V této hlavě jsou upravena všechna řízení týkající se rodinného práva (s výjimkou řízení ve věcech manželského majetkového práva a výživného mezi zletilými osobami, která probíhají čistě podle pravidel soudního řízení sporného).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *