Vzdělávací a publikační činnost

AKREDITACE, LEKTORSKÁ ČINNOST & KONFERENCE

V roce 2023 a 2024 byly na základě nových poznatků, zkušeností i vývoje opatrovnické praxe připraveny 3 nové vzdělávací programy, kterým byla udělena akreditace Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a prvnímu programu i Ministerstvem vnitra (MV). Jedná se o tyto vzdělávací programy s rozsahem 6 vyučovacích hodin:

1) Práce s novou doporučující tabulkou Ministerstva spravedlnosti ke stanovení výše výživného

2) Výživné – poradenství rodičům a jednání rodičů o dohodě

3) Spolupráce OSPOD se soudy při úpravě výchovy a výživy

Vzdělávací programy se uskutečňují formou uzavřeného semináře pro daný OSPOD s možností přizvat místní spřátelené pomáhající organizace či další OSPOD. Pro bližší informace a individuální nabídku využijte poptávkový formulář.

V roce 2020 a 2021 uděleny akreditace Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) a Ministerstvem vnitra (MV) vzdělávacím programům „Zaopatření a výživa v kontextu sociální práce s rodinou“, s rozsahem 8 vyučovacích hodin a dále akreditace vzdělávacího programu „Sociální a sociálně-právní poradenství k nastavení výživného, dohod rodičů, opatrovnického návrhu pro soud“, s rozsahem 8 vyučovacích hodin. 

Lektor kurzů pro OSPOD, Rodinné mediátory, Českou advokátní komoru, Unii rodinných advokátů, ANAG, Justiční akademii. Vystupující na konferencích a workshopech k rodinné problematice.

       2024 Konference pořádána Unií rodinných advokátů ve spolupráci s Českou advokátní komorou a společností epravo.cz, a.s.: Rodina v právu a bezpráví – Mezigenerační spory s tématem „Daňové zajímavosti mezi rodiči a dospělými dětmi“.

2023 Konference pořádána v  Senátu Parlamentu České republiky na téma Patchworkové rodiny – trendy a souvislosti s tématem „Daňové zajímavosti mezi rodiči a dospělými dětmi“. Z příspěvků vznikl sborník.

2023 12.ročník konference Josefské sympózium – Prostor pro otevřený dialog, mediace s příspěvkem „Limity rodinné mediace“.

2022 Konference pořádána Unií rodinných advokátů ve spolupráci s Českou advokátní komorou a společností epravo.cz, a.s.: Rodina v právu a bezpráví – výživné s tématem „Další příjmy využitelné pro stanovení výživného“.

 

VÝZNAMNÁ MEZIOBOROVÁ SPOLUPRÁCE

Spolupráce s Ministerstvem spravedlnosti v roce 2017 při zpracování Analýzy aktuálních otázek výživného, dále v roce 2021 Analýzy využívání tzv. doporučující tabulky k určování výživného, a dále v jednání při nastavování výživného a dalších oblastí v rámci rodinné problematiky, více zde.

Mezioborová spolupráce a zanesení odborných ekonomických poznatků do Velkého komentáře k občanskému zákoníku II. Rodinné právo (§ 655-975) autorů Zdeňka Králíčková, prof. Milada Hrušáková, Lenka Westphalová a kol., 2. vydání 2020. C.H. Beck. ISBN: 978-80-7400-795-8 dostupné zde.

 

ČLÁNKY V TIŠTĚNÝCH ODBORNÝCH ČASOPISECH

       Právo a rodina č. 5/2023-25.ročník, Mindlová, V.: Korekce výživného kontrolní částkou v příkladech 

Článek se zabývá stanovením kontrolní částky (tj. částky, která má rodiči po uhrazení výživného zbývat) a její aplikací při stanovení výše výživného. Vypočítává kontrolní částky s kombinací 15 různých výší příjmů rodiče a až 4 vyživovacích povinnostech, s ohledem na různé podíly péče.

       Soukromé právo č. 5/2023–11. ročník, Mindlová, V.: Výživné v mediaci a nesrovnalosti ve stanovení čistého příjmu OSVČ a zaměstnance

Tento článek navazuje, doplňuje a rozšiřuje článek z roku 2020 „Vzdání se příjmu pro účely stanovení výživného“, kdy byl nyní zkoumán pohled mediátora – advokáta. Článek zahrnuje další propočty a úvahy pro stanovení čistého příjmu rodiče při určení výše výživného, a to jak u samostatné výdělečné činnosti a závislé činnosti – OSVČ, tak u zaměstnaneckého poměru rodiče.

       Právo a rodina č. 2/2023-25.ročník, Mindlová, V.: Výživné podle nového doporučení v příkladech

V příkladech je ukázán rozdíl ve stanoveném výživném a disponibilním příjmu rodičů, pokud mají rodiče střídavou péči symetrickou, asymetrickou, nebo je stanovena péče jednoho rodiče a druhý rodič má běžný styk, rozšířený styk, nebo se s dítětem vůbec nestýká.

       Soukromé právo č. 2/2022–10. ročník, Mindlová, V.: Samostatné bydlení u zletilých nezaopatřených dětí  

Článek se zabývá možnostmi zletilých dětí pořídit si samostatné bydlení z prostředků plynoucích jim od rodičů v různých modelových situacích rodin – úplná rodina, mezi rodiči dříve nastavená střídavá péče, společná péče a péče jednoho rodiče.

       Soukromé právo č. 2/2021–9. ročník, Mindlová, V.: Covidové dopady 2020 – výživné, exekuce a další problémy některých samoživitelů.

Článek se zabývá neplacením výživného, náhradním výživným, exekucí na výživné, problémy s oddlužením a deponací výživného, zneužíváním termínu „samoživitel“ a mnohým dalším.

       Soukromé právo č. 2/2020–8. ročník, Mindlová, V.: Vzdávání se příjmu pro účely stanovení výživného

Článek se zabývá potenciálním vzdáním se příjmů při přechodu ze samostatné ekonomické činnosti na zaměstnanecký poměr u rodiče povinného k platbě výživného.

       Právo a rodina č. 9/2019 – 21. ročník, Mindlová, V.: Doložený příjem vs. nejlepší zájem dítěte (1.), str. 8 – 15, ISSN 1212-866X
       Právo a rodina č. 10/2019 – 21. ročník, Mindlová, V.: Doložený příjem vs. nejlepší zájem dítěte (2.), str. 16 – 19, ISSN 1212-866X
       Právo a rodina č. 11-12/2019 – 21. ročník, Mindlová, V.: Doložený příjem vs. nejlepší zájem dítěte (3.), str. 39 – 44, ISSN 1212-866X

První část příspěvku se věnuje stanovení rozhodného příjmu ze zaměstnaneckého příjmu. Prochází jednotlivé řádky Potvrzení zaměstnavatele vystavené na žádost soudu a zabývá se jejich správnou interpretací pro účely nastavení běžného (budoucího) výživného. Druhá část se věnuje příjmu ze samostatné činnosti a poslední část příjmu z nájmu, kapitálovému příjmu a ostatním příjmům. Argumentace vychází z předpokladu, že nejlepším zájmem dítěte ale i rodičů je přiměřené výživné a kontakt dítěte s oběma rodiči.

       Soukromé právo č. 11/2018 – 6. ročník, Mindlová, V.: Srovnatelná životní úroveň při výpočtu výživného, str. 14 – 19, ISSN 2533-4239

Občanský zákoník říká, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní jeho rodičů. Současně má toto hledisko předcházet hledisku odůvodněných potřeb dítěte. (§915 odst. 1) Tento článek nabízí možnou metodologii výpočtu srovnatelné životní úrovně dítěte a jeho rodičů.

       Soukromé právo č. 6/2018 – 6. ročník, Mindlová, V.: Samoživitelé, jejich skupiny a jejich možnosti, str. 22 – 26, ISSN 2533-4239

Článek rozděluje samoživitele do několika skupin. Upozorňuje tak na problémy samoživitelů, které se však týkají daleko většího počtu rodičů, než jen nejčastěji mediálně vykreslené skupiny matek samoživitelek.

       Právo a rodina č. 2/2018 – 20. ročník, Mindlová, V.: Doporučené tabulky pro výpočet výživného z pohledu ekonoma, str. 12 – 18, ISSN 1212-866X

Článek se zabývá problematikou stanovování výživného podle doporučené tabulky MSp. Upozorňuje na problematické přerozdělení příjmu v domácnosti před a po rozchodu rodičů, které může mít zcela zásadní vliv na dlouhodobou platební morálku a stabilitu výživného.

       Právo a rodina č. 7/2017 – 19. ročník, Mindlová, V.: Příjem, který není předmětem daně z příjmů z pohledu soudu při stanovování čistého příjmu pro výpočet výživného, str. 16 – 22, ISSN 1212-866X

Článek upozorňuje na problematiku příjmů osvobozených od daně z příjmu, nebo těch, které nejsou předmětem této daně v kontextu možností a schopností rodiče při stanovování jeho rozhodného příjmu. Zejména se zabývá cestovními náhradami v podobě jízdného, stravného a zahraničního stravného.

       Právo a rodina č. 3/2017 – 19. ročník, Mindlová, V.: Přispěje trest odnětí svobody za zanedbaní výživy k nápravě povinného? (1.) str. 19 – 24, ISSN 1212-866X
       Právo a rodina č. 4/2017 – 19. ročník, Mindlová, V.: Přispěje trest odnětí svobody za zanedbaní výživy k nápravě povinného? (2.) str. 19 – 21, ISSN 1212-866X

Článek rozebírá jednotlivé skupiny neplatičů výživného (částečných, nebo plných), jejich motivaci k platbě. Upozorňuje na míru nezaměstnanosti ve výkonu trestu stejně jako na možnosti a schopnosti odsouzeného k úhradám výživného. V tomto případě se obdržený příjem rozděluje podle předem jasných pravidel Vyhlášky MSp č. 10/2000 Sb. V případě výkonu trestu tak lze vypočítat maximální odvod na výživné 1 405 Kč z hrubého průměrného příjmu pro rok 2015, který činil 3 758 Kč.

       Rodinné listy č. 9/2017 – 6. ročník, Mindlová, V.: DPH není nikdy součástí disponibilního příjmu rodiče, str. 13 – 14, ISSN 1805-0824

Článek se zabývá problematikou DPH povinnosti, případně vratky DPH a finančním zobrazením v příjmové stránce rodiče a v rozhodném příjmu pro stanovení výživného.

ONLINE ČLÁNKY

       Advokátní deník, 11.6.2020, Mindlová, V.: Vliv režimu péče na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované děti (online dostupný na zde)

Článek se zabývá vlivem nastavení režimu péče u rozvedených a rozejitých rodičů na uplatňování slev na dani a daňového zvýhodnění na vyživované dítě.

       ePravo, 23.9.2019, Mindlová, V. – Stanovení rozhodného příjmu pro výpočet výživného (online dostupný zde)

Příspěvek se zabývá stanovením rozhodného příjmu pro výpočet výživného. Upozorňuje na postupy vedoucí k nesprávnému navyšování průměrného příjmu rodiče a k zaměňování průměrného a maximálního příjmu rodiče při stanovení výživného.

       ePravo, 23.8.2019, Mindlová, V.: Stanovení výživného – hledisko srovnatelné životní úrovně (online dostupné zde)

Článek pohlíží na výživné jako na nástroj, kterým má být dítěti zajištěna srovnatelná životní úroveň s jeho rodiči. Zabývá se legislativou i současnou praxí. Upozorňuje na pravidla pro snížení i zvýšení výživného.

Ministerstvo spravedlnosti „Analýza aktuálních otázek výživného připravovaná Ministerstvem spravedlnosti 5/2017“ – připomínkování materiálu se zapracováním některých komentářů do zveřejněné verze online dostupné zde.