Vzdělávací a publikační činnost

Výživné   →  Vzdělávací a publikační činnost

Vzdělávací a publikační činnost

Ing. Veronika Mindlová

Moje vzdělávací a publikační historie

  • Lektor kurzů na České advokátní komoře, ANAGu a na Justiční akademii

Přednášející a vystupující na konferencích k otázkám výživného v Poslanecké sněmovně – Ústavně právním výboru

Vystupující a přednášející na konferencích a workshopech k rodinné problematice

  • ePravo – Stanovení výživného – hledisko srovnatelné životní úrovně

dostupné zde https://www.epravo.cz/top/clanky/stanoveni-vyzivneho-hledisko-srovnatelne-zivotni-urovne-109847.html

Článek pohlíží na výživné jako na nástroj, kterým má být dítěti zajištěna srovnatelná životní úroveň s jeho rodiči. Zabývá se legislativou i současnou praxí. Upozorňuje na pravidla pro snížení i zvýšení výživného.

  • ePravo -Stanovení rozhodného příjmu pro výpočet výživného

dostupné zde https://www.epravo.cz/top/clanky/financni-pravo/stanoveni-rozhodneho-prijmu-pro-vypocet-vyzivneho-109813.html?hash=$2y$10$bubBlhLN/38aiUDy4OLlMOJWYNHMmR/apyGkJCHJ7HeYJ.089ogQm

Příspěvek se zabývá stanovením rozhodného příjmu pro výpočet výživného. Upozorňuje na postupy vedoucí k nesprávnému navyšování průměrného příjmu rodiče a k zaměňování průměrného a maximálního příjmu rodiče při stanovení výživného.

  • Právo a rodina č. 9/2019 – 21. ročník, Mindlová, V.: Doložený příjem vs. nejlepší zájem dítěte (1.), str. 8 – 15, ISSN 1212-866X

První část příspěvku se věnuje stanovení rozhodného příjmu ze zaměstnaneckého příjmu. Prochází jednotlivé řádky Potvrzení zaměstnavatele vystavené na žádost soudu a zabývá se jejich správnou interpretací pro účely nastavení běžného (budoucího) výživného. Vychází z předpokladu, že nejlepším zájmem dítěte ale i rodičů je přiměřené výživné a kontakt dítěte s oběma rodiči.

    • Soukromé právo č. 11/2018 – 6. ročník, Mindlová, V.: Srovnatelná životní úroveň při výpočtu výživného, str. 14 – 19, ISSN 2533-4239

    Občanský zákoník říká, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní jeho rodičů. Současně má toto hledisko předcházet hledisku odůvodněných potřeb dítěte. (§915 odst. 1) Tento článek nabízí možnou metodologii výpočtu srovnatelné životní úrovně dítěte a jeho rodičů.

    • Soukromé právo č. 6/2018 – 6. ročník, Mindlová, V.: Samoživitelé, jejich skupiny a jejich možnosti, str. 22 – 26, ISSN 2533-4239

    Článek rozděluje samoživitele do několika skupin. Upozorňuje tak na problémy samoživitelů, které se však týkají daleko většího počtu rodičů, než jen nejčastěji mediálně vykreslené skupiny matek samoživitelek.

    • Právo a rodina č. 2/2018 – 20. ročník, Mindlová, V.: Doporučené tabulky pro výpočet výživného z pohledu ekonoma, str. 12 – 18, ISSN 1212-866X

    Článek se zabývá problematikou stanovování výživného podle doporučené tabulky MSp. Upozorňuje na problematické přerozdělení příjmu v domácnosti před a po rozchodu rodičů, které může mít zcela zásadní vliv na dlouhodobou platební morálku a stabilitu výživného.

    • Právo a rodina č. 7/2017 – 19. ročník, Mindlová, V.: Příjem, který není předmětem daně z příjmů z pohledu soudu při stanovování čistého příjmu pro výpočet výživného, str. 16 – 22, ISSN 1212-866X

    Článek upozorňuje na problematiku příjmů osvobozených od daně z příjmu, nebo těch, které nejsou předmětem této daně v kontextu možností a schopností rodiče při stanovování jeho rozhodného příjmu. Zejména se zabývá cestovními náhradami v podobě jízdného, stravného a zahraničního stravného.

    • Právo a rodina č. 3/2017 – 19. ročník, Mindlová, V.: Přispěje trest odnětí svobody za zanedbaní výživy k nápravě povinného? (1.) str. 19 – 24, ISSN 1212-866X
    • Právo a rodina č. 4/2017 – 19. ročník, Mindlová, V.: Přispěje trest odnětí svobody za zanedbaní výživy k nápravě povinného? (2.) str. 19 – 21, ISSN 1212-866X

    Článek rozebírá jednotlivé skupiny neplatičů výživného (částečných, nebo plných), jejich motivaci k platbě. Upozorňuje na míru nezaměstnanosti ve výkonu trestu stejně jako na možnosti a schopnosti odsouzeného k úhradám výživného. V tomto případě se obdržený příjem rozděluje podle předem jasných pravidel Vyhlášky MSp č. 10/2000 Sb. V případě výkonu trestu tak lze vypočítat maximální odvod na výživné 1 405 Kč z hrubého průměrného příjmu pro rok 2015, který činil 3 758 Kč.

    • Rodinné listy č. 9/2017 – 6. ročník, Mindlová, V.: DPH není nikdy součástí disponibilního příjmu rodiče, str. 13 – 14, ISSN 1805-0824

    Článek se zabývá problematikou DPH povinnosti, případně vratky DPH a finančním zobrazením v příjmové stránce rodiče a v rozhodném příjmu pro stanovení výživného.