I. ÚS 847/22 – Soudy musí při rozhodování o střídavé péči či styku s dítětem vzít v potaz i specifika zaměstnání rodičů (např. práci na směny).
Současně nelze argumentovat komplikovaností úpravy poměrů či vyšší časovou náročností její přípravy jako odůvodnění, proč nelze návrhům rodiče vyhovět – obzvlášť, je-li zohlednění zaměstnaneckých potřeb rodičů možné u jiných soudů, jak stěžovatel uvádí a jak je Ústavnímu soudu známo z úřední činnosti.
Můžeme tedy počítat s tím, že nastavení péče o děti při požadavku na rozšířený styk či častější střídání u střídavé péče by tak soudy měly zohlednit nehledě na složitost střídání pro rodiče a děti a též bez ohledu na náročnost vypracování rozhodnutí. Co se náročnosti a zjednodušení týče mělo by být specifikum zaměstnání bráno v potaz i při stanovením výživného na děti. Výživné na děti by mělo reflektovat specifika rodiče v určitém odvětví, funkci, pozici stejěn jako to, jestli se jedná o rodiče s jedním dítětem či více dětmi v rozhodnutí o výši výživného.
