Archiv kategorií: Výživné

Prázdniny se přehouply do druhé poloviny a než se nadějeme je tu nový školní rok. Pro někoho jsou toto poslední prázdniny před nástupem do práce, jiní pokračují na střední a vysoké školy. Pro rodiče platící alimenty nemusí být toto období příliš jasné. Kdy tedy mají přestat platit výživné na své dítě? Kdy přestanu dostávat alimenty já, jako rodič, a začne o nich rozhodovat naše dítě?

Konec plateb výživného / alimentů

Vyživovací povinnost trvá do doby, než jsou děti schopny se živit samy. Schopnost se samo živit může dítě mít:

  • nástupem do zaměstnání
  • zahájením podnikatelské činnosti
  • ukončením studia střední nebo vysoké školy
  • ukončením studia základní školy a dosažením min. 15 let věku (od kdy je osoba schopna uzavírat s určitým omezením pracovní smlouvy)
  • postačují-li výnosy z majetku dítěte k jeho výživě

Pro zánik vyživovací povinnosti rodičů k dítěti je třeba shody všech zúčastněných nebo rozhodnutí soudu. Obecně tak zánik vyživovací povinnosti nelze paušalizovat. Okolnosti každého jednotlivého případu jsou různé. Pokud tedy ve vašem případě nedojde ke shodě mezi vámi rodiči a dítětem na tom, že vyživovací povinnost zanikla, bude třeba žádat o rozhodnutí o zrušení vyživovací povinnosti soud. Neplacením výživného by se totiž oba rodiče mohli vystavit vymáhání dlužného výživného například exekuční cestou.

Př. Dítě ukončilo k 25.5.2020 maturitní zkouškou střední školu, na vysokou školu se nehlásilo, do zaměstnání má nastoupit k 1.9.2020.

Rodič platí výživné zpravidla na měsíc dopředu. Čímž se rozumí, že výživné uhrazené v květnu 2020 je výživné za květen 2020, kdy dítě ukončilo maturitní zkouškou střední školu. Nicméně pro různé účely (např. daňové, pojistného) je jako student dítě považováno ještě po období letních prázdnin až do 31.8.2020. Jak bylo uvedeno výše, na ukončení vyživovací povinnosti je třeba se dohodnout. Vyživovací povinnost v tomto případě může být ukončena ke konci května, června i července, ale nejpozději ke konci srpna, kdy dítě nastupuje do zaměstnání.

18 let dítěte

Dosažení zletilosti dítěte nemá na povinnost hradit alimenty vliv. Rodiče se někdy mylně domnívají, že 18-tým rokem pro ně vše končí. Vyživovací povinnost rodiče vůči dítěti ale s věkem dítěte tak docela nesouvisí. Nicméně k zásadní změně dochází. Dosažením zletilosti mají rodiče povinnost hradit výživné k rukám zletilého dítěte, a ne k rukám druhého rodiče.

Možná by bylo ještě dobré zmínit, že dovršením osmnáctého roku vzniká vyživovací povinnost i rodiči, který měl dosud dítě v péči. Přičemž se zohledňuje, zda plní vyživovací povinnost i jiným, naturálním způsobem – např. poskytnutím bydlení, stravy aj.

Současně je dobré vědět, že po 18. narozeninách ani neplatí, že by oba rodiče museli přispívat stejně, ale že určujícím kritériem jsou možnosti a schopnosti rodiče, odůvodněné potřeby dítěte, majetkové poměry rodičů a dítěte a jejich životní úroveň.

26 let dítěte (a dále)

Pokud dítě oslavilo 26. narozeniny a stále studuje bakalářský nebo magisterský obor, rodiče ztrácí nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Současně si toto dítě musí začít platit od následujícího měsíce po svých narozeninách pojistné na zdravotní pojištění. Vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti ale automaticky nekončí!

Dítě sice oslavilo 26. narozeniny, ale studuje doktorandské studium. V tomto případě mají rodiče nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě až do jeho 28. narozenin. Od 1. ledna roku 2018 se rozšířil okruh osob, za něž platí pojistné stát o tzv. doktorandy, tj. vysokoškolských studentů starších 26 let. Nově stát platí zdravotní pojištění za osoby starší 26 let studující prvně v doktorském studijním programu uskutečňovaném vysokou školou v ČR ve standardní době v prezenční formě studia. Současně však platí, že nesmí zároveň být osobami samostatně výdělečně činnými nebo zaměstnanci (včetně “nadlimitní” výdělečné činnosti na DPP nebo DPČ). Proto ani v tomto věku automaticky vyživovací povinnost rodičů vůči dítěti nekončí!

Výživné na studenta a věčného studenta

Pokud tedy dítě dále studuje a smysluplně se připravuje na budoucí povolání, náleží platba výživného již jemu. Důraz je zde kladen na „smysluplné studium“. Jestli se ale jedná o smysluplnou přípravu na budoucí povolání, nezáleží na posouzení platícího rodiče. Nicméně by si student měl být vědom toho, že pokud střídá školy bez toho, aby některou z nich dokončil, nelze na rodičích spravedlivě požadovat další placení výživného (IV. ÚS 1247/13 ze dne 25. 3. 2014). Situaci je však třeba řešit na základě konkrétních okolností. Někdy totiž i studium druhé vysoké školy může být soudem bráno jako smysluplné studium.

Výživné na nesvéprávné nebo postižené dítě

Na druhou stranu děti, které nejsou schopny se samy živit z důvodu například postižení či nemoci, mohou čerpat výživné bez ohledu na svůj věk od narození do smrti. A to i v případě, že čerpají státní podporu, mají invalidní důchod či jsou zajištěny i jiným způsobem.

Konec alimentů před 18 rokem

Vyživovací povinnost naopak může skončit i před osmnáctým rokem věku, pokud dítě ukončí školu a v dalším studiu nepokračuje a je schopno se živit buď prací, nebo výnosy z vlastního majetku.

Velmi zajímavý článek, který pojmenovává nejen současné společenské trendy ve vztazích, ale zabývá se i problematikou rozvodů, péčí o potomky, schopnostmi se na věcech dohadovat i potřebou rozhodovat. Dobře zvládnout rozchod je dar, který se sice nepoštěstí každému, ale vždy se na něm může začít pracovat.

Rodinnými advokáty je často rodičům ve sporu doporučován režim výlučné péče jednoho rodiče a rozšířeného styku druhého rodiče, a to až na podíl 60:40 %. Tento podíl však může klidně být (asymetrickou) střídavou péčí. Ta se ale hůře prosazuje, když s ní jeden z rodičů nesouhlasí. Rodiče ale pozor! Rodič s rozšířeným stykem nevede s dítětem společně hospodařící domácnost, která je definována pro účely uplatnění slev a daňových zvýhodnění. Dále je tato společně hospodařící domácnost třeba pro nárok na dávky, nebo pro stanovení nezabavitelného minima v případě exekuce.

Pokud rodina není schopna za trvání soužití generovat úspory, měla by při plánování rozchodu počítat s tím, že po rozchodu se jí ještě zvýší povinné výdaj o výdaje na další domácnost. Příjmy se přesunou na stranu pečujícího rodiče s tím, že původně dosahovaný společný příjem obou rodičů se může snížit i o podstatné roční částky:

  • Sleva za umístění – 13 350 Kč
  • Daňové zvýhodnění na 1 dítě ve společně hospodařící domácnosti – 15 204 Kč
  • Daňové zvýhodnění na 2 dítě ve společně hospodařící domácnosti – 19 404 Kč
  • Daňové zvýhodnění na 3 a každé další dítě ve společně hospodařící domácnosti – 24 204 Kč
  • Sleva na manželku – 24 840 Kč

Když jsou děti malé, vyžadují péči. Ta ale nemusí být odpovídajícím způsobem zaplacena. Rozhodnutí mít děti je stále na rodičích a nemělo by se přenášet na stát a daňové poplatníky, kteří si své povinnosti řádně plní. Ekonomice se sice daří, ale pečovat o dvě malé děti s výživným několik tisíc měsíčně nemusí vždy stačit. Doba je rychlá, ženy jsou emancipované, ale stále muže potřebují.

https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/proc-se-cesti-muzi-boji-zen_534988.html?fbclid=IwAR0yKfQxC38gK9I1HvQi2RPBXp7HW2GvLu-f7ydj6VBnujTiy2w9Q8bSdrk